Z Hodonína přes vinné sklepy Nechory k Slovanskému hradišti
Hodonín - Dolní Bojanovice - Starý Poddvorov - Nový Poddvorov - Nechory(sklepy) - Prušánky - Moravská Nová Ves - Mikulčice - Hodonín (déllka trasy 40 km)
(Pohodová trasa jak po slinici tak po polních a lesních cestách. Dá se kdykoli zkrátit)
Úsek Hodonín-Dolní Bojanovice
Od hodonínské radnice se vydáme na okraj Hodonína a napojíme se na silnici č.55. Po zhruba 1 km, když mineme Písečný rybník, odbočíme na Dolní Bojanovice. Jedeme stále, teď už po málo frekventované silnici až do Dolních Bojanovic.
Kostel v Dolních Bojanovicích.
1. Dolní Bojanovice
Obec s necelými třemi tisíci obyvateli leží 8 km západně od Hodonína. Dolní Bojanovice žijí od pradávna bohatým kulturním životem, takže v průběhu roku se zde můžete setkat s množstvím kulturních a společenských akcí. Za návštěvu stojí také stará Slovácká chalupa, která po rekonstrukci ukazuje jak se zde dříve žilo. Slovácká chalupa je otevřena vždy v neděli od 15.30 do 17.30 h.
Slovácká chalupa
Podle architektonických nálezů žili na tomto území Keltové od 4. století př. Kr. až do počátku letopočtu, kdy byli vytlačeni germánskými kmeny Markomanů. Slované se zde začali usazovat až v průběhu 6. století. Období, ve kterém byly Dolní Bojanovice založeny se nedá prozatím přesněji určit. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1196. Původně obec patřila pánům z Kunštátu. Osídlení se soustřeďovalo kolem potoku Prušánka a podél cesty k dnešnímu Starému Podvorovu kam se vydáme také my. Důležitým zdrojem příjmu vrchnosti bylo rybníkářství a vinařství. Více se o obci dozvíte zde.
Úsek Dolní Bojanovice-Starý a Nový Poddvorov (rozhledna)
Z Dolních Bojanovic se vydáme do kopce směrem na Starý Poddvorov. Tato část a potom cesta do Nového Poddvorova jsou jedinými kopci na cestě. Jinak se celá trasa odehrává po rovině. Takže, vystoupáme zhruba 2 km do mírného kopce ke Starému Poddvorovu až ke hřišti a pak se spustíme zase sešupem dolů do centra obce. Zastavit se můžeme u rozcestníku, kde najdete informace o větrném mlýně a mapku oblasti. Poté pokračujeme rovně až do Nového Poddvorova, kterým projedeme do mírného stoupání až nakonec a u Penzionu u Lípy odbočíme doleva a pokračujeme až k rozhledně.
Rozcestník ve Starém Podvorově ...větrný mlýn
2. Starý Poddvorov
Obec se leží v jihovýchodní části kraje, regionu Slovácko. Vzdálenost od Hodonína je 13km. Nadmořská výška obce je v rozmezí 220 do 250 m.n.m. První zmínka o existenci obce pochází z roku 1209 jako jedna ze 63 osad Spytihněvska. V polovině 16. stol. osada zanikla. Počátkem 17. století počíná osídlování nové a to především z bůd pod vinohrady. Dokládá to i pečeť z roku 1779, na které je hrozen se dvěma listy, po stranách vinařské nože a kolem nápis "PECZET POCTIVI OBCE POTWOROWSKI." Součastný název se datuje od roku 1870. Obec je významná v místním lidovém folklóru, což dokládá každoroční pořádání “dětských hodů“ v polovině června, v současné době již mají charakter folklorní přehlídky dětských národopisných souborů a o první neděli v srpnu pak „tradičních krojovaných hodů“.
Za návštěvu rozhodně stojí také dřevěný větrný mlýn z 19. století zrekonstruovaný v roce 2003, jehož vnitřní interiér dokladuje historickou výrobu mouky a přidružených produktů.
Zde se o obci dozvíte více.
3. Nový Poddvorov
Název obce upomíná jméno zaniklého městečka Potvorova, které patřilo cisterciáckému klášteru velehradskému. Dnešní obec byla založena v roce 1783. V dubnu 2010 byla nad Novým Poddvorovem otevřena rozhledna. Po zdolání asi 150 schodů se vám naskytne pohled na široké okolí lužního lesa, Pálavu a Lednicko-valtický areál. Při dobré viditelnosti lze v dálce zahlédnout vrcholky slovenských Karpat, slovenskou i českou část Bílých Karpat nebo Chřiby.
Rozhledna v Novém Podvorově
Úsek Nový Poddvorov (rozhledna) - Nechory (sklepy) - Prušánky
Od rozhledny je to po modré turistické trase do Nechor 3 km. Cesta vede mezi poli a vinohrady. Z Nechor pokračujeme po asfaltce až do 2 km vzdálených Prušánek.
3. Nechory (sklepy)
Vinné sklepy Nechory jsou vesničkou tvořenou výhradně vinnými sklepy nejrůznějších stavebních stylů. Jejich název se odvozuje od pověsti, že kdo hojně navštěvuje Nechory a popíjí zdejší víno bude věčně zdravý - nechorý. Také jejich součastná poloha ( polní cestou je to asi 1 km do Prušánek) je celkem pikantní a vypovídá něco o mentalitě zdejšího obyvatelstva, ale vlastně o mentalitě nás všech co žijeme v tomto vinném kraji :-)). Původně sklepy ležely hned u vesnice blízko místního kostela při cestě do Čejkovic. Prušánečtí chlapi se ale často při cestě na nedělní bohoslužbu ve sklepech zastavovali a většinou také pobožnost nestihli. Proto majitelé panství nařídili sklepy zbourat a nové vystavět na dnešním místě dál od vesnice. A kostel pro jistotu zase přímo v Prušánkách.
Jedna z uliček v Nechorách
V součastnosti je zde přes 450 sklepů, které vytvářejí několik uličkek a náměstíček. Nechory jsou již tak rozlehlé, že se dělí na horní a dolní Nechory. Horní Nechory jsou sklepy podél cesty přímo mezi vinohrady. Dolní Nechory zase představují zmíněnou vesničku. Během roku se v Nechorách pořádá množství kulturních akcí a lze se také ubytovat v některém z místních ubytovacích zařízení. Každopádně je zajímavé se po Nechorech už jenom projít a sledovat cvrkot. Více se o Nechorách dozvíte zde.
4. Prušánky
Obec Prušánky leží v mělkém údolí potoka Prušánka, západně od Hodonína. Obec je situována ve výšce 185 m nad mořem mezi dvěma vyvýšeninami – Nechor a Jochy s nadmořskou výškou 207 m. První písemná zpráva o obci, která se v té době jmenovala Prusy, je z roku 1261. Historickou návaznost má obec na blízké Čejkovice, kam byly Prušánky přifařeny. V období jezuitské vrchnosti byla v Prušánkách letní rezidence tohoto řádu.
Optimální poloha polních tratí – zejména v Horních a Dolních Nechorách vedla k výstavbě vinic. Vedle velkovýroby vína v zemědělských podnicích produkují víno i drobní vinaři. Víno vyrábí v unikátním areálu vinných sklepů, který se jmenuje Nechory (viz. výše). Více o Prušánkách zde.
Úsek Prušánky - Moravská Nová Ves - Slovanské hradiště
Z Prušánek do Moravské Nové Vsi je to po silnici asi 3km a není opravdu kde zabloudit. Moravskou Novou Ves projedeme rovně a míříme směrem k přírodní nádrži. Až sem jedeme stále po asfaltové silnici. Poté budeme mít po pravé straně přírodní nádrže, kde je možné se pokud to počasí dovoluje vykoupat. Jedeme dál po silnici, která chvílemi přechází v polňačku až k rozcestníku Anglická alej. Tady vjíždíme do lužního lesa a dál pokračujeme po zelené značce do 2,5 km vzdáleného muzea Velké Moravy. Stále jedeme po příjemné silničce, až těsně před areálem Slovanského hradiště vjíždíme na lesní cestu která nás dovede stále po zelené značce až k cíli tohoto úseku.
5. Moravská Nová Ves
První písemná zmínka o obci, která nesla jméno Waltersdorf, pochází z roku 1265. V roce 1384 byl přejmenována na Noveville – Novou Ves a až od roku 1911 ji známe jako Moravskou Novou Ves. V roce 1807 byla povýšena na městečko a tento charakter si zachovala dodnes. Od nepaměti je zemědělskou osadou, jejíž neodmyslitelnou součástí je vinařství. V obci a nejbližším okolí najdeme 170 vinných sklepů. Cenná a zajímavá je příroda v okolí Prušánek. Při naší cestě budeme míjet jezera s krásnou čistou vodou ve kterých je radost se v létě vykoupat. Vstoupíme také do přírodního parku Mikulčický luh, domova mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů. Můžeme zde zahlédnout stopy po práci bobra, či letět volavku popelavou.
jezera u moravské nové vsi
Přírodní park Mikulčický luh byl vyhlášen v roce 1999.
6. Slovanské hradiště v Mikulčicích
Slovanské hradiště v Mikulčicích je velkomoravský raně středověký památník z doby 8. a 9. století s rozlehlou akropolí, předhradím a podhradími. Jde o významnou historickou a kulturní památku Velké Moravy s bohatými a velmi cennými archeologickými nálezy. Památka usiluje o zápis na Listinu světového kulturního dědictví UNESCO.
První muzejní expozice archeologických nálezů na Slovanském hradišti v Mikulčicích byla pro veřejnost otevřena v roce 1960. Dnes se návštěvníci v muzeu osobně seznámi se dvěma stálými expozicemi a v exteriérech pak s kopiemi základů osmi mikulčických kostelů a knížecího paláce.Více zde.
Slovanské hradiště se sousoším věrozvěstů sv. Cyrila a sv. Metoděje
Okolí památníku obklopují lužní lesy, které mají charakter lesoparku a samy o sobě jsou zajímavé pro případnou procházku. Silnice vedoucí k památníku od Mikulčic je zase rájem pro in-line bruslaře. Od jara do podzimu tak můžete potkat na parkovišti památníku mnoho bruslařů z okolí.
Úsek Slovanské hradiště - Hodonín
Je více možných variant jak se do Hodonína dostat. Po silnici přes Mikulčice a Lužice, přímější cestou přes louku, dále lesem a pak kolem Nesytu, nebo po zelené turistické značce přes Skařiny (5 km). My zvolíme poslední variantu, protože je nejzajímavější.
Protipovodňová hráz Moravy ...slepé rameno Moravy v Hodoníně.
Další výlety do okolí Hodonína zde.